Sedm dní pro pralesy28denní výzva Zatočte s palmáčem1. únor - Den bez palmového oleje

nahoru

Stručné infoSvědectvíChci se zapojitChci vědět víc

Moravská Amazonie

Desítky let bez ochrany znásilňována! Odpovědné úřady přivírají oči!
Kým? Státními Lesy!
Kdo? Moravská Amazonie!


Proč spouštíme kampaň?

Vážení přátelé,
pohár trpělivosti právě přetekl. Už roky se mnohé nevládní organizace, ale i odborníci a jednotlivci snaží zastavit bezohledné drancování lesů v oblasti tzv. Moravské Amazonie, tedy v lužních lesích na soutoku řeky Moravy a Dyje.

Je naprostým paradoxem, že naši občané začínají dosahovat větších úspěchů při ochraně (pra)lesů v tropech od Indonésie přes Afriku až po Jižní Ameriku, zatímco ochrana (pra)lesů u nás doma zůstává na zcela tristní úrovni! Dávno už nadešel čas, abychom si zametli před vlastním prahem – tím spíše, pokud máme tendence sebevědomě poučovat rozvojové země, jak si mají chránit své pralesy. Našim dalším důležitým cílem pro nadcházející období je tedy i realizace adekvátní ochrany Moravské Amazonie.

Kde to je?

Z letadla je to huňatý klín, jímž se jihovýchodní Morava dere mezi Rakousko a Slovensko. Od Hodonína podél Moravy až k jejímu soutoku s Dyjí, a odtud kolem Dyje až k Novomlýnským nádržím v ploché nivní krajině najdeme rozsáhlé území lužních lesů, mokřadů, luk a stepí, Moravskou Amazonii.

Chvíli je vyschlá na troud, pak týdny pod vodou. Mezi prastarými stromy tu poletují orli, vyprahlé písčiny se střídají s bažinami. Kvůli povodním se tu dnes žít nedá, ale před tisícem let byla centrem Velkomoravské říše. Biologicky nejbohatší část republiky v téměř výhradním vlastnictví státu. Ale prakticky bez ochrany. Národní přírodní klenot spravovaný hlavně státními Lesy, jejichž motorové pily z něj hltavě ukusují a kde místo unikátní přírody nastupují plantáže.

V rychlosti, s níž „Moravská Amazonie“ pozbývá svých přírodních hodnot, svou jihoamerickou sestru bohužel předčí. Někteří její obyvatelé – například mandelík hajní, želva bahenní nebo hnědásek osikový – již vymřeli, další bez pomoci nepřežijí příští desetiletí. Území je ověnčeno tituly, které ochranu naznačují, ale nezajišťují. Jen jeho nepatrný zlomek požívá reálné ochrany. Stav území je ostudou nejen hlavního správce území, ale především nás všech.

Bez řádné ochrany Moravské Amazonie nemůžeme ani uvažovat o tom, že zpomalíme nebo zastavíme úbytek přírodní rozmanitosti naší země. Z celkem 124 000 ha rozlohy je skutečně (formou přírodních rezervací a památek) chráněno jen 316,6 ha, tedy 2,2 %. Lesů je v Moravské Amazonii 7113 ha, převážná většina (cca 90 %) ve vlastnictví státu, ale efektivně chráněno je jen necelých 200 ha. Rychlost těžeb ilustruje fakt, že zatímco v r. 1990 převažovaly lesy starší 100 let, dnes převažují lesy do 40 let věku. Nejběžnější podobou lesa se staly paseky a mlaziny do deseti let věku. Situace se dále zhoršuje.

V Moravské Amazonii rostou biologicky nejbohatší lesy u nás. Efektivní územní ochranu ale požívají na sotva 2 % své rozlohy (přírodní rezervace a památky - červeně). Jinak je území sběratelem ochranářských titulů, které se v realitě příliš neodrážejí. Barevné flíčky v malých slepých mapkách naznačují rozlohu jednotlivých „titulů“ i čas jejich vyhlášení.

Co tu (už ne)najdete?

Moravská Amazonie je těžištěm výskytu, jedinou nebo často poslední lokalitou mnoha desítek a možná stovek organizmů u nás. Je mimořádně významným centrem rozmanitosti hmyzu a dalších bezobratlých, ryb a dravých ptáků.

Významný je fenomén velkých nížinných řek. Jen zde se v ČR přirozeně vyskytuje několik druhů ryb (jeseter malý, cejn perleťový, ostrucha křivočará, drsek větší, drsek menší, ježdík žlutý, ježdík dunajský a candát východní) nebo plž zubovec dunajský. Řeky ve 20. století zásadně utrpěly regulacemi a stavbou přehrad. V cílovém území došlo ke zkrácení toku Dyje z 52 na 42 km a toku Moravy ze 47 na 31 km. Dyji byl alespoň místy ponechán charakter meandrujícího toku. Momentálně největším nebezpečím je zřejmě kanál Dunaj-Odra-Labe, který by vedl k další degradaci toku Moravy a také snahy o výstavbu jezů, které by vedly k další fragmentaci řeky. Žádoucí je revitalizace řek a propojení mrtvých ramen s hlavními toky.

Unikátní jsou také mokřady. Pouze zde u nás žije čolek dunajský nebo střevlík mřížkovaný. Na jediném místě na Moravě tu byl zjištěn také celoevropsky chráněný potápník dvojčárý. Problém mokřadní fauny a flóry spočívá ve změnách vodního režimu způsobeného výstavbou přehrad a regulací řek. Pokles hladiny spodní vody a omezení malých, kombinované s nárůstem velkých, ale nepravidelných povodní, vedou k vyschnutí nebo naopak dlouhodobému úplnému zaplavení mokřadů.

Vlhké louky jsou domovem mnoha unikátních rostlinných i živočišných druhů. Kvetou tu velké bledule letní, na porostech pryšce lesklého a bahenního (oba ohrožené a chráněné druhy) jen zde žije ještě podstatně ohroženější tesařík Oberea moravica a vosám podobní motýli nesytka bahenní a nesytka panonská. Na posledním místě v ČR zde přežívá kobylka Ruspolia nitidula. Většina luk v nivě byla rozorána v období intenzifikace zemědělství, dnes je hlavním problémem je celoplošná seč bez ponechávání nepokosených ploch.

Suchá vegetace na vyvýšeninách (hrúdech) je plošně omezená, ale před zazemněním oblasti povodňovými hlínami právě ona pokrývala podstatnou část Moravské Amazonie. I proto zde najdeme plejádu unikátních druhů rostlin a živočichů. Roste tu například kosatec písečný, hrůdy jsou poslední známou lokalitou kobylky Platycleis montana nebo chroustka Anisoplia bromicola. Hlavním rizikem pro zbytky suchomilné vegetace je zalesňování (většina již byla zalesněna borovicí) a zarůstání náletem. Zbývající plochy vyžadují citlivou a adekvátní péči, nezbytné je zvětšení jejich plochy.

Lesy pokrývají většinu Moravské Amazonie a zároveň jsou jejím neuralgickým bodem. Většina lesů byla donedávna řídká, ale v 19. století se s intenzifikací lesního a zemědělského hospodaření lesy začaly zapojovat. Ještě ve 30. letech minulého století byla necelá polovina lesů Moravské Amazonie řídká. Dnes je to sotva 5 % a zapojené, stinné lesy se dále šíří. Oblast je na evropské úrovni unikátní množstvím starých stromů, zejména mohutných dubů, a ohrožených organizmů, které tyto stromy hostí. Právě na ně jsou vázáni celoevropsky chránění brouci jako roháč obecný, tesařík obrovský a páchník hnědý, nebo jeden z nejkrásnějších a nejohroženějších evropských brouků, krasec dubový. Ze stovek dalších druhů vázaných na staré stromy jmenujme alespoň mravkolva Dendroleon pantherinus a mravence lužního. Unikátní je také flóra lišejníků a hub. Moravská Amazonie je posledním místem u nás, kde dosud rostou dostatečně hojně také jilmy, takže tu přežívají všichni naši brouci – pět druhů krasců, dva druhy tesaříků, dva druhy lýkohubů a pět druhů bělokazů - na jilmy výhradně vázaní. Jilmů ale dlouhodobě ubývá, zejména těch starších.

Mohutné duby i solitérní jilmy bez náhrady mizí. Jsou totiž pozůstatkem lesního hospodaření, které v oblasti není praktikováno více než století. Úbytek urychluje houstnutí lesů i pokles hladiny spodních vod. Bez velkorysého prořeďování lesů a výsadeb solitérních stromů na loukách staré stromy brzy zmizí a s nimi i fauna a flóra na ně vázaná. Hlavním aktuálním problémem lesů jsou drastické těžby, většina starších porostů již byla vytěžena a těžby dále běží. Po těžbách obvykle následuje příprava půdy, která z paseky vytvoří oraniště plné invazních a ruderálních rostlin. Před těžbami je chráněn jen nepatrný zlomek rozlohy lesů v rezervacích. Dlouhodobě je problémem unifikované hospodaření, které vytváří plantáže, nikoli lesy.

Jak se dosud (ne)chránilo?

Území Moravské Amazonie není efektivně chráněno, přestože je součástí biosférické rezervace Dolní Morava (BRDM), nachází se zde dva mokřady mezinárodního významu (tzv. Ramsar Sites) a většinu území zabírají evropsky významné lokality (EVL Niva Dyje, Lednice-zámek a Soutok – Podluží; dohromady zabírají 87,0 % rozlohy území), a tři ptačí oblasti (PO Pálava, Lednické rybníky a Soutok-Tvrdonicko). Efektivní ochranu umožňují pouze přírodní rezervace a památky, kde lesní hospodaření lze regulovat. Ty ale zabírají jen směšný zlomek rozlohy území. Celkem 9 maloplošných, zvláště chráněných území má celkovou rozlohu 316,6 ha, tj. 2,2 % plochy (na území hlavního města Prahy je rozloha chráněných území 5,59 %)!

Snahy o ochranu Moravské Amazonie přitom sahají minimálně do sedmdesátých let minulého století. Moravská Amazonie kdy byla zahrnuta v původním návrhu CHKO Pálava, na počátku 90. let bylo pod záštitou WWF plánováno vyhlášení trilaterálního národního parku a zatím poslední marný pokus proběhl před šesti lety.

Dnes se jedná o vyhlášení sítě maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ), jež by měla zabírat asi třetinu rozlohy Moravské Amazonie. Jejich vyhlášení (a konečná podoba a rozsah) však naráží na pomalé konání ochranářských institucí a zejména odpor státních Lesů.

Čeho chceme dosáhnout?

 1.

Než se podaří dohodnout se státní ochranou přírody (pod přísným dohledem vědeckých autorit i zavedených nevládních organizací a vědeckých společností, které se věnují výzkumu a ochraně naší přírody), co konkrétně, kdy, kde, proč a zda vůbec (ne)kácet, tak okamžitě zastavit dosavadní drancování lesních porostů starších 100 let. V mladších porostech naopak vytvářet taková opatření, která zajistí plnohodnotnou existenci zdejším vzácným a ohroženým druhům živočichů a rostlin. A to v celé oblasti již roky zvažovaného a zatím zcela bezvýsledně připravovaného národního parku Moravská Amazonie. Podrobnou mapu jednotlivých zón na základě odborných kritérií nyní připravujeme.

 2.

Co nejrychleji zajistit faktickou i legislativní ochranu nejcennějších ploch, a to nejprve bezodkladným vyhlášením maloplošných lesních chráněných území - vše na základě vědeckých kritérií a zpracovaných podkladů státní ochrany přírody, která jsou již řadu let k dispozici. Těmto záměrům jen přidává na naléhavosti, když zajištění adekvátní ochrany Moravské Amazonie se stalo jak naší mezinárodním závazkem plynoucím z celosvětových dohod, tak i naší povinností vůči EU.

 3.

Připravit odborné podklady, následně vše řádně projednat s místními lidmi, včetně obcí v okolí budoucího národního parku. Žádná obec nebude ležet na jeho území, a to nejen z důvodu minimalizace konfliktu s rozvojem obcí, ale hlavně díky faktu, že Moravská Amazonie není nikým obydlená. Všechny rozumné připomínky je třeba poctivě zapracovat, zohlednit a posléze vyhlásit alespoň na nejdůležitějších částech tohoto území národní park Moravská Amazonie. Ten by měl být obklopen ochranným pásmem - např. na úrovni tzv. přírodního parku. Z ochranného pásma budou vyňata území obcí, aby nedocházelo ke konfliktům s jejich dalším rozvojem, který obvykle ničemu nevadí. Cílem ochranného pásma je pouze lepší ochrana před případnými příliš drastickými záměry typu zřízení úložišť radioaktivního odpadu, kanálu Dunaj - Odra - Labe, spaloven odpadu, těžby břidličných plynů frakováním, zlata s pomocí kyanidu apod. - tedy záměrů, které se čas od času v naší zemi v různých obměnách a lokalitách vyskytují.

 4.

Zajistit cílenými, odborně podloženými zásahy aktivní podporu ohrožených a vzácných druhů živočichů a rostlin, kterým na základě předchozích několika desetiletí nevhodné lesnické praxe aktuálně hrozí vyhynutí. Připravit podmínky pro případný návrat vymizelých druhů - byť s vědomím, že mnohé sem už bohužel nikdy vrátit nelze.

Jak toho chceme dosáhnout?

 a)

Vědci z odborných ústavů Akademie věd, ale i místní a celostátní nevládní ochranářské organizace, biologové a ochránci přírody nyní zpracovávají a připravují odborné podklady, které pokud možno co nejstručněji, ale zároveň pořád ještě dostatečně fundovaně objasní základní problémy, s nimiž se dnes toto v rámci celé střední Evropy zcela unikátní území potýká. Stejně tak mapují i aktivity, které jej mnohdy zcela nevratně poškozují.

 b)

Odborníci z Koalice proti palmovému oleji připravují dopis ředitelství Lesů České republiky, kde budou žádat o zajištění adekvátní ochrany Moravské Amazonie. Vše by mělo být domluveno během osobní jednání pověřených zástupců KPPO s vedením LČR, potažmo ministerstvy zemědělství a životního prostředí.

 c)

Potřebné podklady poskytneme samozřejmě široké veřejnosti, aby měla možnost si je prostudovat a posléze se k nim vyjadřovat.

 d)

Pokud neuspějeme na první pokus, tak:

• připravíme otevřený dopis vědců a nevládních organizací, který už tentokráte nebude určený jen vedení LČR, ale i příslušným ministerstvům a hlavně vládě ČR.

• připravíme a budeme publikovat zprávy do médií o pokračující devastaci přírody Moravské Amazonie

• finančně i personálně podpoříme místní iniciativy, které budou prosazovat zřízení Národního parku Moravská Amazonie. Mj. spustíme sérii jednání se zástupci místních obcí, politiky a lesníky, vyrazíme do místních škol, na akce pro veřejnost (včetně hudebních festivalů) a všude budeme informovat o příčinách ohrožení Moravské Amazonie, stejně jako o nejoptimálnějších způsobech soužití člověka se zdejší přírodou. Tak aby zde ochrana přírody probíhala tím nejmodernějším způsobem. Aby místní občany zbytečně nešikanovala, ale naopak jim přinášela benefity z rozvoje šetrného a trvale udržitelného cestovního ruchu i ekologicky a ekonomicky výhodného způsobu využívání zemědělské krajiny i lesů.

• připravíme a následně spustíme velkou mezinárodní kampaň v ČR, SR, Rakousku a optimálně i Polsku, která se bude snažit prosadit zajištění adekvátní ochrany nejohroženějších (pra)lesních území v regionu střední Evropy - tedy krom záchrany Moravské Amazonie i vyhlášení slovenského Národního parku Podunajsko.

• Protože příprava a vznik Národního parku Moravská Amazonie neběží po žádné státní nebo "evropské" linii, ale začíná zdola - tedy od široké veřejnosti - trváme na tom, aby šlo o národní park pro přírodu i pro lidi. Tedy že bude vždy provozován rozumným způsobem, aby se mezi sebou optimálně znesvářené strany "normálně" domluvily namísto vysilujících zákopových válek a vleklých sporů. Obyčejná přímá domluva je přece mnohonásobně lepším řešením než úřednická válka přes paragrafy a média.

 e)

Moravská Amazonie není Šumava. Jedná se o nížinný lužní (pra)les a nikoli vysokohorský lesní ekosystém, pro který je bezzásahový režim alespoň z větší části přirozený. Z tohoto důvodu zde ochrana přírody musí fungovat o dost odlišněji než v horách. Striktní bezzásahový režim typu Šumavy nebo Tater není na většině tohoto území nutný. Z biologicko-ochranářského pohledu je dokonce na poměrně rozsáhlých plochách spíše nežádoucí. Byť občasné ponechání míst v bezzásahovém režimu má pochopitelně svůj význam a smysl i zde. Důvodem nevhodnosti bezzásahového režimu je zejména fakt, že zde v minulosti byly člověkem razantně omezeny, nebo dokonce zcela zničeny někdejší přírodní fenomény, které zdejší krajinu formovaly už od pradávných druhohor. Jde především o absenci přirozených a celkem pravidelných záplav vlivem regulace Dyje a Moravy, omezení občasných letních požárů na místech stepního až lesostepního charakteru, vyhubení velkých přežvýkavců typu zubra, pratura, divokého koně či losa, nebo naopak novodobé a bohužel zcela enormní znečištění živinami i toxickými látkami jak z dešťové, tak i povrchové vody. Bez někdejších přírodních činitelů se jeví případný bezzásahový režim paradoxně celkem „nepřirozeným“ stavem. Pro uchování zdejších unikátních přírodních hodnot musíme proto alespoň do určité míry napodobovat přírodní procesy, alespoň místy optimálně návratem velkých býložravců. Tam kde to nelze zajistit tak alespoň lidskou činností. Ideálně uvědomělým, dostatečně odborně vyškoleným lesníkem, případně i vhodně proškoleným (nejlépe bio)zemědělcem. Krajina Moravské Amazonie je ostatně osídlena člověkem už od noelitu a proto do ní člověk také rozhodně patří. Někdejší šetrné způsoby hospodaření ve zdejší krajině vhodně nahrazovaly vymizelé přírodní fenomény a měly by být i jedním z důležitých „předmětů ochrany“ celého území. Rozhodně zde však nelze nadále zasahovat tak tvrdým a necitlivým způsobem, jak se to děje v posledních desetiletích!

Jak nám můžete pomoci?

Váš velký zájem o záchranu Moravské Amazonie nás velmi těší a dokládá, že ochrana stávajících i připravovaných národních parků je opravdu nemalým přáním podstatné části naší společnosti. Ostatně bez pomoci řady dobrovolníků i podporovatelů se nám bude Moravská Amazonie zachraňovat velmi těžko, minimálně stejně obtížně jako doposud. Bohužel pro přírodu i pro její milovníky mají motorové pily už velký náskok. Např. v oblasti Tvrdonicka byla už z biologického pohledu téměř celá plocha zcela zdevastovaná. A pokud nebudeme urychleně jednat, potká stejný osud i nejcennější centrální oblast Soutoku, stejně jako např. Hodonínskou doubravu aj.

Potřebujeme zejména:

 a)

dobrovolníky schopné pracovat se sociálními sítěmi a weby (mj. potřebujeme vytvořit a udržovat speciální web na záchranu Moravské Amazonie). Dále hledáme dobrovolníky, kteří nám pomohou s grafikou (mj. právě vyhlašujeme soutěž o logo národního parku Moravská Amazonie), tedy i přípravou letáků, výstav a dalších informačních materiálů, fotografy, amatérské filmaře, někoho kdo pomůže s organizací setkání s veřejností a všemožných propagačních akcí pro veřejnost a školy. Potřebujeme také lidi pro jednání s politiky, lesníky, zemědělci, vinaři, myslivci, podnikateli v cestovním ruchu a pohostinství a dalšími skupinami obyvatel.

 b)

jakékoli kontakty nebo doporučení na všechny rozumné lidi (zejména učitele, lékaře, zastupitele, starosty, veterináře, sportovce, vědce, biology, zemědělce, ředitele rodinných podniků a firem, vedoucí cestovních agentur, ubytovacích zařízení a pohostinství aj.), a to úplně nejlépe z oblasti jižní Moravy, zejména pak na ty, kteří by nám byli ochotni alespoň trošku se záchranou Moravské Amazonie pomoci a profitovat z rozvoje šetrného cestovního ruchu.

 c)

finance na úhradu tisku a distribuce propagačních materiálů, nákladů na cestovné při všemožných jednáních, přednášek ve školách a na akcích pro veřejnost, případné i výkupy ohrožených pozemků, které nejsou v majetku našeho státu a jednání s potenciálními partnery na Slovensku a v Rakousku, neboť naším konečným cílem je společný moravsko - slovensko - rakouský národní park - zcela původní myšlenka jak nejlépe toto mimořádně hodnotné území ochránit. Přivítáme i různé odměny pro dárce v rámci připravovaných sbírkových kampaní (např. mikiny, trička, látkové tašky a další čistý a obecně ještě normálně využitelný textil, který už nenosíte, nebo např. nabídku služeb pro dárce typu pozvání na oběd či večeři, slevu v obchodě nebo na různé akce, pěkné obrázky, fotky, suché vazby, keramiku apod.). Nabídky těchto odměn pro dárce (možno i na kampaň pro ochranu tropických pralesů) prosím zasílejte na e-mail: propagace_kppo (zavináč) googlegroups.com.

Díky tomu, že máme řádně registrovanou veřejnou sbírku, je možné finance zasílat okamžitě již dnes, a to na transparentní účet námi zřízené Ekologické servisní organizace, který má číslo: 2001032353/2010. Variabilní symbol je "symbolický" - ohrožení života - tedy 112 (možno doplnit poznámkou pro příjemce "na záchranu Moravské Amazonie"). V případě, že si přejete vydat potvrzení pro odpočet daně a dárkový certifikát, zašlete nám prosím i adresu na e-mail: info.KPPO (zavináč) gmail.com. Děkujeme!

 d)

kohokoli nebo cokoli rozumného, co by mohlo ještě pomoci. Chceme využít mimo jiné i osvědčené postupy, díky kterým jsme dosáhli zcela mimořádného úspěchu s kampaní proti palmovému oleji nejen v České republice - více zde.

Co o tom média?

Soumrak moravské Amazonie?

26. 10. 2014

Hodinový blok občanské a investigativní žurnalistiky o životním prostředí. Soumrak moravské Amazonie – nejvzácnější a nejrozsáhlejší lužní les České republiky je ohrožen, Nedej se plus a Občanské noviny

Shlédnout video

„Moravská Amazonie“ má svou interaktivní mapu. Vědci ji zkoumali 11 let

26. 7. 2017

Celých jedenáct let mapovali čeští přírodovědci jednu z nejvýznamnějších přírodních oblastí u nás. Výsledkem je interaktivní mapa, která detailně odhaluje přírodu tzv. Moravské Amazonie v lužních lesích na jižní Moravě.

Číst dál

Moravskou Amazonii si nejvíce užijete za hranicemi, v Česku je špinavá

3. 10. 2017

Kdo by nechtěl vidět náš největší lužní les přezdívaný Moravská Amazonie, stanout na nejjižnějším a nejnižším místě moravské země a přitom se dotknout hranice Rakouska a Slovenska při soutoku Moravy a Dyje? Více než lákavý cíl však může přinést netušené zklamání.

Číst dál

Z Moravské Amazonie mizí staré stromy. Mohou za to příliš husté lesy, varují vědci

8. 11. 2017

Zajímavé výsledky nejčastěji vzniknou, když se propojí vědci různých disciplín. Ostravští geografové a českobudějovičtí přírodovědci spojili své síly, aby vysledovali, jak se za poslední století proměnily biologicky bohaté lužní lesy Moravské Amazonie (oblast dolních toků řek Dyje a Moravy).

Číst dál

 

Odborné publikace nakladatelství Grada